Mám vás ráda

Divné. Mám sama ze sebe zvláštní pocit. Některé lidi ztrácím a jiní čekají, že udělám něco, co to vše zachrání. Připadám si, že to všechno stojí na mě. Proč utíkáte a necháváte mě v tom? Víte, možná proto, že jste to všichni vzdali, tak to já nevzdám, možná tím co udělám, ztratím více lidí, ale nechci mít potom výčitky, že bych tohle rozhodnutí neučinila. Nehodlám se stále schovávat za maskou pohody, dělat, že mi to, jak jednáte neubližuje. Možná když to zkusím, tak to podělám, ale je větší riziko, že když to neudělám, vy se v tom budete plácat dlouho, hledáte chyby v maličkostech a nehledíte na to, kolik jste tímto jednáním už ztratili lidí, lidí, které když jsem znala měli radost ze života a myslím, že tu teď někteří ztratili. Nechala jsem u vás své srdce a možná to byla chyba a možná proto se s tím tak těžko smiřuju. Teď mám strach ze všeho, co chci udělat, za vše se omlouvám, pořád mám pocit viny, jo, možná to jste mě za poslední měsíce naučili, nést vinu a bolest, to, co pro mě bylo radostí, je teď povinností, protože nechci ublížit nikomu z vás, tak tu povinnost plním a snažím se. Podrážejte mi nohy, zraňujte mě, ale já vás stejně budu mít ráda a chci ať víte, že to tak vždycky bude. v životě děláme chyby, ale je důležité přiznat si to a neshazovat to na někoho jiného. Dělat, že se nás to netýká. Vy netušíte, že když utíkáte od toho všeho, tak mě v tom necháváte, uvědomuju si, že jsem taky udělala chyby, ale následkům se nevyhýbám.
Mrzí mě to, co se stalo, chtěla jsem ať je to pro vás radostí a stala se z toho noční můra, omlouvám se, nechala jsem to zajít moc daleko a napravovat to bude těžké, ale jdu do toho a i když to už nebude to co to bývalo, udělám vše proto, aby jste byli šťastní.

Oujé, jaro tu je

Heh. V pondělí jsem byla s rodiči na první jarní procházce za sluníčka. :-)
Bylo moc hezky, pročistila jsem si hlavu, trošku myšlenky a můj všímavý taťka se mě snažil rozveselit a byl velmi vtipný. :-D
Byli jsme u rybníka a u břehu bylo o kámen položené surfové prkno, taťka si dělal z mamky srandu, že se na něj netroufne postavit, že je moc měkká. Tak to zkusil sám a jaksi neudržel balanc a vyzkoušel, jaká je voda na jaře. :-D
Byl to moc hezký den, tak krásné jaro jako je teď, dlouho nebylo. Jinak jsem zjistila, že nějak stoupá má závislost na Queenech, Don't stop me now, ta písnička mi zvedá náladu. :-)
Tohle jaro je ve znamení Queen a Bon Jovi ( bohužel soused se mnou nadšení nesdílí):-D

You are missing me

Tak tady po dlouhé době píšu, za poslední týden se stalo tolik věcí. Ani nevím kde začít, jen mám pro vás malou radu, nic v sobě nehromaďte a raději se svěřte člověku, kterému věříte. :-) Já o všem mlčím asi 5 měsíců a všechna ta bolest a strach se ve mě den od dne hromadí více. A aby toho nebylo málo zlobí mě nějak srdíčko, asi je to z nervů, doufám.
Už se nemůžu dočkat léta, alespoň na chvíli se vypařím z města lží a bolesti Opavy.
Proč jen musí být všechno tak složité, vím že bez toho by asi život byl až moc lehký, ale na chvíli bych uvítala trošku klidu.

Jo, chybíte mi Tensingáři, už se těším na TSCZ, :-) jestli to někdo čte, tak chci at' víte, že vás mám ráda. :-*

Ochutnávka fotek z Finska

Pár hezkých okamžiků, které jsme prožili shrnuto v trošce fotek. :-)

Konečně doma

Asi nikdy jsem se domů netěšila více... :-)
Kdybych měla asi celý pobyt shrnout do pár vět, tak povím, že mohlo být dobře. Týden v Puumale byl úžasný, 3 dny v Helsinkách přežívání. :-)
Díky tomuto pobytu jsem poznala spoustu nových přátel, také získala spoustu zkušeností do života..
Odnáším si kopu zážitků, bohužel i určitá zklamání. :-)

Každopádně si z toho pobytu beru hodně poučení, ted' mám z toho všeho velmi smíšené pocity, (jo mimochodem Helsinki jsou hnusné město. :-D)

Ach jo, jsem šťastna, že jsem doma, díky tomu pobytu jsem si vlastně uvědomila, že o své pocity se už dělit nebudu, zní to možná drsně, ale má to logiku, díky tomuto pobytu se akorát otevřely staré rány, myslím, že někdy je lepší mlčet.